Irský červenobílý setr

Standard

Irský červenobílý setr

(Irish red and white Setter)

Standard FCI č. 330 /15.06.2005/F

Překlad do francouzštiny: Prof. R. Triquet

Překlad z francouzského textu: Helena Dvořáková

Původ: Irsko

Datum zveřejnění platného standardu: 19.04.2005

Použití:

Je to velmi přátelský společník, stejně v domě jako v poli, červenobílý setr byl vyšlechtěn hlavně pro práci v poli.

Standard, jak je zde uveden, musí být chápán především z tohoto pohledu a všichni výstavní rozhodčí musí posuzovat vystavované jedince především optikou pracovního využití.

Klasifikace F.C.I.:

• Skupina 7 stavěcí psi (ohaři)
• Sekce 2 stavěcí psi britští a irští
• S pracovní zkouškou

Celkový vzhled: Silný, harmonicky stavěný, správných proporcí, bez znaků hrubosti (lymfatičnosti). Je spíše atletický než elegantní. Červenobílý setr byl vyšlechtěn především pro práci v poli a jeho hodnocení na výstavě musí být prováděno právě z tohoto úhlu pohledu.

Použití / povaha: Je to pes aristokratický, temperamentní a čilý. Vyzařuje z něj půvab a přátelství, ale také rozhodnost, odvaha a pracovní nasazení. Červenobílý setr je lovecký pes pro lov se střelnou zbraní, pracuje jemně, jistě a je snadno voditelný.

Hlava: Široká v poměru k tělu.

Mozková část:

Mozkovna: je střechovitě klenutá, bez výrazného týlního hrbolu, jak ho vidíme u irského červeného setra.

Stop: stop je patrný. (doslova: dobrý stop)

Část obličejová:

Nosní partie:

hranatá, ostře řezaná.

Čelisti: čelisti jsou stejně dlouhé nebo téměř stejně dlouhé.

Zuby: správné zuby. Ideální je nůžkový skus. Klešťový skus je respektován.

Oči: kulaté, mírně vystouplé, spojivky nejsou vidět. Jsou tmavě oříškové nebo tmavě hnědé.

Uši: jsou zavěšené v linii očí, správně vzadu, přiléhají v celé délce k hlavě.

Krk: je středně dlouhý, velmi svalnatý, ale nikoli hrubý, mírně klenutý, bez jakékoli tendence k laloku (volné kůži).

Tělo: silné a svalnaté.

Hřbet: musí být dobře osvalený a silný.

Hrudník: Hluboký, s klenutými žebry.

Ocas: je středně dlouhý, dosahuje nedále k patnímu kloubu. Je silný u kořene, zeslabuje se směrem ke špičce, aniž by působil dojmem, že je málo osrstěný. Je nesen v úrovni hřbetu, nebo pod ní.

Končetiny:

Končetiny, které mají silnou kostru, jsou svalnaté a šlachovité.

Hrudní končetiny:

Lopatky: šikmo uložené.

Lokty: postavené rovně, ani nevybočené, ani nevbočené.

Předloktí: Rovné, šlachovité, s dobře postavenou kostrou.

Záprstí: Silné.

Pánevní končetiny:

Široké a silné. Zadní nohy jsou dlouhé a svalnaté od kyčlí k patnímu kloubu.

Podkolení: správně zaúhlené.

Hlezna: Rovná, nevytáčejí se dovnitř ani ven.

Nadprstí: je středně dlouhé a silné.

Tlapky: Prsty jsou dobře sevřené, porostlé srstí mezi prsty.

Pohyb: Dlouhý prostorný lehký klus, harmonický a účinný. Hlava je nesená vysoko. Impulsy, vycházející ze zádi, jsou pravidelné a mohutné. Přední nohy se pohybují prostorně dopředu, ale nízko při zemi. Při pohledu zepředu i zezadu se končetiny pohybují v jedné ose. Pes nestrouhá ani nepřekřižuje předníma ani zadníma nohama.

Vzhled:

Srst: srst je dlouhá a hedvábná (praporce) na zadní straně předních i zadních nohou a na vnější straně uší. Srst v rozumné míře začíná na slabinách, pokračuje na spodní straně hrudníku až na hrdlo. Tvoří praporce. Všechny praporce jsou rovné, nesmí být kudrnaté, lehké zvlnění je přípustné. Ocas má správnou vlajku. Na všech ostatních partiích těla musí být srst krátká, rovná a bez kudrlin.

Zbarvení:

Základ musí být bílý s jasně ohraničenými červenými plotnami. Bílá a červená mají být tak živé a výrazné, jak jen je to možné. Připouští se stříkání, ale ne promísení srsti červené a bílé (bělouš) na obličeji, tlapkách, předních nohou do výše loktů a zadních nohou do výše hlezen. Zbarvení bělouše či stříkání na všech jiných partiích těla je velmi nežádoucí a je považováno za vylučující chybu.

Výška: Žádoucí kohoutková výška je: pro psy: 62 - 66 cm (24,5 - 26 palců)

pro feny: 57 - 61 cm (22,5 - 24 palců)

Chyby: všechny odchylky od tohoto standardu musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti.

Hrubé chyby: kohoutková výška vybočující z hranic standardu u psů i u fen.

Vylučující chyby:

• Pes jevící známky agresivity
• Pes nemající varlata normálního vzhledu
• Jelikož stříkání je povoleno na obličeji, tlapkách, předních nohou do výše loktů a zadních do výše hlezen, promísená srst (bělouš) a příliš výrazné stříkání na všech jiných partiích těla jsou velmi nežádoucí a je to považováno za vylučující chybu.

NB: Psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.